Když od příjmů za rok 2020 odečtete související výdaje, dostanete základ daně. A dřív, než z něj spočítáte patnáct procent, můžete si ho snížit o takzvané nezdanitelné části základu daně.
Jak to funguje? Když si od základu můžete odečíst 1000 korun, ve výsledku zaplatíte na daních o 150 korun méně. Ušetříte tím patnáct procent z toho tisíce.
Až po snížení základu o nezdanitelné části si pak předběžně spočítáte patnáctiprocentní daň z příjmů fyzických osob. A tu si ještě snížíte o daňové slevy, které podrobně popisujeme v samostatném přehledu.
Teď se podíváme právě na první krok, tedy nezdanitelné části základu daně (zvané též odečitatelné položky). Letos se výjimečně zvyšují limity pro odpočty darů, podrobněji si to vysvětlíme za chvíli. Jinak se oproti předchozímu roku na základních pravidlech ani výši odpočtů pro fyzické osoby nic nezměnilo. Další novinky, které přinesl nedávný daňový balíček, se projeví až v přiznání za rok 2021.
Spoření na důchod se státním příspěvkem
Až 24 000 korun za rok si můžete odečíst od základu daně, jestliže máte „penzijko“ se státním příspěvkem. Nezáleží na tom, jestli jde o staré fondy penzijního připojištění (říká se jim transformované), nebo nové fondy doplňkového penzijního spoření (takzvané účastnické).
Odečíst si však můžete jenom takové příspěvky, které jste v jednotlivých kalendářních měsících zaplatili nad limit 1000 korun, a to ze svého.
Vklady do jednoho tisíce korun v každém měsíci odečíst nelze, protože už jste na ně dostali jinou výhodu – přímou státní podporu. Zaměstnanec si nemůže odečíst ani příspěvek zaměstnavatele – za něj totiž využije daňovou výhodu sama firma.
Jestli tedy chcete uplatnit odpočet v plné výši, musíte předtím zaplatit penzijnímu fondu aspoň 36 000 korun za rok, tedy tři tisíce každý měsíc. Z toho si pak odečtete dvanáctkrát dva tisíce (bez tisícovky, k níž jste dostali státní příspěvek), takže základ daně si snížíte o 24 000 korun. Výsledná daň vám tím klesne o 3600 korun (patnáct procent z 24 000).
Kdo každý měsíc posílá na „penzijko“ třeba jenom 1200 korun, může si od základu odečíst dvanáctkrát dvě stovky, tedy 2400 korun. Výsledná daň pak klesne jenom o 360 korun. A kdo si posílá jenom tisícovku nebo míň, neodečte si nic.
Nepříjemná povinnost naopak čeká na toho, kdo si takové úspory na penzi vybral předčasně. Musí doplatit daň za posledních deset let, pokud během nich využíval odpočty.
Životní pojištění
Až 24 000 korun ročně si můžete odečíst, když máte životní pojištění. I v tomhle případě musí jít o peníze, které jste zaplatili sami – tedy ne příspěvky od zaměstnavatele.
Podmínkou je, že pojistné plnění vám podle smlouvy vyplatí nejdřív ve vašich šedesáti letech a zároveň ne dřív než po 60 měsících od sjednání smlouvy. Máte-li smlouvu sjednanou na „dožití“ (peníze vám vyplatí při dosažení určitého věku), musíte navíc splnit podmínku určité minimální pojistné částky. Ta činí 40 000 korun u smluv s pojistnou dobou od pěti do patnácti let nebo 70 000 korun u pojistné doby delší než patnáct let.
Jestli máte víc životních pojištění, můžete částky sčítat, celkový limit odpočtu se tím ale nezvyšuje.
Také u životního pojištění je potřeba zpětně zaplatit daň za posledních deset let, pokud jste ho zrušili předčasně.
Úroky z hypotéky nebo stavebního spoření
Až 300 000 korun si v daňovém přiznání za rok 2020 můžete odečíst, když splácíte hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření – běžného i překlenovacího.
Když splácíte víc úvěrů, můžete zaplacené úroky sečíst, a to až do zmíněného limitu 300 000 korun ročně. Jestli jste ale spláceli jenom část roku, máte limit 25 000 korun za každý takový měsíc.
Pozor: Daňový základ si snižujete jenom o zaplacené úroky, ne o celkovou výši splátek. Výsledná daň vám pak teoreticky může klesnout až o 45 000 korun (patnáct procent z 300 000).
Potvrzení, kolik jste loni zaplatili na úrocích, by vám měla automaticky – většinou už během ledna – poslat banka nebo stavební spořitelna. Jestli jste ho nedostali, požádejte ji o to. Na potvrzení máte nárok a musíte ho přiložit k daňovému přiznání.
Podmínkou je použití úvěru na „bytové potřeby“. Může jít o stavbu, rekonstrukci nebo nákup nemovitosti určené k vašemu trvalému bydlení (přihlášení k trvalému pobytu není podmínkou), nikoliv jenom k rekreaci. Podrobnosti najdete v § 4b zákona o daních z příjmů.
Odečítat si úvěr může jenom ten, kdo je jeho „účastníkem“. Nestačí, když ho v praxi splácí. Rozhodující je osoba uvedená ve smlouvě – tedy i na potvrzení z banky nebo stavební spořitelny. Když splácí víc lidí, může si odpočet uplatnit buď jenom jeden, nebo každý rovným dílem.
Odpočet od základu daně lze využít i při refinancování hypotéky.
Loňské zrušení daně z nabytí nemovitých věcí s sebou přineslo i snížení limitu pro odpočty úroků z úvěrů na polovinu. Přiznání za rok 2020 se to ještě nedotkne. A i potom se nový strop 150 tisíc korun ročně – zjednodušeně řečeno – uplatní jenom pro úvěry sjednané od roku 2021. Pro smlouvy sjednané do konce roku 2020, včetně jejich případného refinancování, dál platí dřívější pravidla, tedy i limit 300 tisíc. Když budeme přesnější: rozhodující je, kdy přesně došlo k obstarání bytové potřeby financované z konkrétního úvěru – nižší limit platí od 1. ledna 2021. Podrobnosti jsme přinesli v samostatném článku.
Dary
Od základu daně si můžete odečíst hodnotu darů, které jste loni věnovali na zákonem uvedené účely. Vedle klasické charity sem patří třeba kultura, školství, ekologie nebo tělovýchova.
Podmínkou je, že celková hodnota těchto darů v předchozím roce dosáhla aspoň 1000 korun nebo přesáhla dvě procenta vašeho (původního) základu daně.
Cenu těchto darů si pak odečtete od základu daně, maximálně však do výše 30 procent tohoto (původního) základu. Limit se pro zdaňovací období let 2020 a 2021 kvůli koronaviru výjimečně zvýšil ze standardních 15 procent.
Jestliže jde o společný dar manželů (ze společného jmění), může daňový odpočet uplatnit jenom jeden z nich, nebo každý poměrnou část. Limity se posuzují u každého z manželů zvlášť.
K daňovému přiznání je potřeba přiložit potvrzení o daru.
Podnikatelé si tentokrát mohou snížit základ daně z příjmů také o „výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v souvislosti s pandemií koronaviru na humanitární a obdobné účely“, a to v období od 1. března do 31. prosince 2020. Jde nejenom o přímou pomoc, například při výrobě roušek, ale i další dary podle v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona o daních u příjmů. Mimořádně je lze uplatnit mezi standardními výdaji na podnikání, tedy nad rámec limitů pro dary.
Darování krve
Speciálním darem je bezplatné darování krve nebo jejích složek. Jako bezplatný se počítá i odběr, za který vám proplatili případné cestovní náklady.
Za každé darování krve si můžete snížit daňový základ o 3000 korun. Dárci kostní dřeně si mohou odečíst 20 000 korun.
Počet odpočtů je sice neomezený, nesmíte ale přesáhnout 15 procent (původního) základu daně – jde totiž o jednu z forem daru a počítá se tedy do celkového limitu.
K daňovému přiznání je potřeba přiložit příslušné potvrzení.
Členské příspěvky odborům
Od základu daně si lze odečíst příspěvky, které jste v předchozím roce zaplatili odborové organizaci – pokud jste jejími členy.
Odpočet odpovídá zaplaceným příspěvkům, maximální limit je však 3000 korun za rok a současně nesmí přesáhnout 1,5 procenta zdanitelných příjmů ze zaměstnání.
Zvyšování kvalifikace
Až o 10 000 korun si můžete snížit daňový základ, jestliže jste absolvovali „zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání“. V praxi jde hlavně o zvyšování profesní kvalifikace.
Do zmíněného limitu si smíte odečíst pouze skutečné výdaje. Podmínkou je, že vám je ani neplatil zaměstnavatel, ani jste si je neuplatnili v nákladech (výdajích) jako podnikatel. U lidí se zdravotním postižením se limit zvyšuje na 13 000 korun, u těžce postižených na 15 000.
Neuznávají se platby za běžné studium na střední nebo vysoké škole, neprojdou ani výdaje za autoškolu.
Zdroj: https://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/424525-jak-si-snizit-dane-prehled-odpoctu-a-slev
